Till Brönner: Nightfall La version sur Le vinyle LP en Norme édition. Cette édition particulière a été publiée en L'Europe dans la maison d'édition Masterworks (3) En collaboration avec Okeh Le 9 février 2018.

Existují hudební konstelace, které jsou tak zřejmé, že se nabízí otázka, proč se dlouho nestaly skutečností. A když se konečně objeví na veřejnosti, připadají nám tak důvěrně známé, jako bychom je znali už desítky let. Jednou z těchto konstelací je duo trumpetisty Tilla Brönnera a basisty Dietera Ilga. Jsou to - jakkoli otřepaně tento termín může znít - spřízněné duše v pravém slova smyslu, které na své velmi kontrastní nástroje chtějí často totéž, i když to vyjadřují velmi odlišnými způsoby, což zase znamená, že se navzájem skvěle doplňují. Tuto osmózu můžete nyní slyšet na jejich prvním společném albu Nightfall.

V posledních letech už mělo několik lidí tu čest zažít Brönnera a Ilga naživo jako duo. Oba hudebníci již dlouho patří k protagonistům německého a evropského jazzu. Brönner natočil alba v nejrůznějších sestavách, pracoval jako producent pro umělce, jako je filmová diva Hildegard Knef nebo barytonista Thomas Quasthoff, vystavoval se živým spontánním situacím s freejazzovými hudebníky, jako jsou Günther Baby Sommer nebo Christian Lillinger, a na osobní pozvání Baracka Obamy hrál v Bílém domě. V devadesátých letech Ilg objevil pro jazz německou lidovou píseň, svým zvučným, vyrovnaným, ale vždy neuvěřitelně otevřeným projevem podporoval hudebníky jako Randy Brecker, Charlie Mariano a Nguyen Le a byl členem legendárního kvintetu Alberta Mangelsdorffa a Wolfganga Daunera. Při setkání Ilga a Brönnera se spojí spousta jazzové historie a příběhů, ale také spousta budoucnosti.

Navzdory své osobní pověsti oba hudebníci nikdy nepropadají postoji dvou superhvězd na vrcholném setkání. Jsou to dva hudebníci, kteří si mají vždycky co říct. Proto si před odchodem do studia dali na čas a nespěchají ani při hraní. Dobrý příběh chce mít možnost se rozvinout a dýchat. Chce být vyprávěn, naplněn životem, ale také vyslechnut. Brönner a Ilg nespěchají od jednoho hravého vrcholu k druhému, ale nechávají své příběhy rozvíjet. Nejdůležitější je pro ně to, co chtějí říct a jak to říkají. Místo aby se spoléhali na hlavní vokály a doprovod, soustředí se po celou dobu na vyvážený dialog na úrovni očí. Z povahy nástrojů vyplývá, že Brönnerův part je možná o něco hbitější a pružnější, zatímco Ilgův je důraznější. Každý tón má však svou váhu, stojí sám za sebe a zároveň je odrazem toho druhého.

Výběr skladeb je důkazem toho, že se hudebníci nechtějí vázat k žádnému zařazení či kategorizaci. Jestliže byl jazz vždy výrazem individuální svobody, pak se zde tato nezávislost projevuje, oproštěna od všech mýtů, v přístupu k materiálu i ve spontánní realizaci. Všechno je možné, když se chce, a to Brönner a Ilg chtějí. Písně Leonarda Cohena, Beatles a Britney Spears, skladby Jeroma Kerna, Johnnyho Greena a Ornette Colemana, kompozice Johanna Sebastiana Bacha a Melchiora Vulpia, ale i některé Ilgovy a Brönnerovy vlastní výtvory ukazují téměř nevídanou škálu záměrů a vlivů. V každé z těchto skladeb nacházejí oba partneři nové úhly pohledu a perspektivy. Nejsou zde žádná sóla v klasickém jazzovém smyslu. Jako v každém dobrém rozhovoru, který se odvíjí přirozeně, je argumentace někdy na jedné, jindy na druhé straně. Tok myšlenek je zcela volný. Tu se protlačí úzkým korytem, aby se vzápětí vlil do široké delty.

Album couvre tous les genres Musique classique et Jazz. 180g Vinyl.